Reálné gymnázium Křemencova
| Reálné gymnázium Křemencova | |
|---|---|
.jpg) | |
| Informace | |
| Datum založení | 1871 |
| Datum zániku | 1949 |
| Poloha | |
| Město | Praha |
| Adresa | Křemencova 179/12, Praha 1 - Nové Město |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′44,46″ s. š., 14°25′1,97″ v. d. |
 | |
| Obory vzdělání | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reálné gymnázium v Křemencově ulici (Masarykovo I. státní československé reálné gymnasium, Praha II - Nové Město, Křemencova ul. 12) je bývalá střední škola v Praze. [1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První státní reálné gymnázium bylo založeno 7. října 1871 poté, co ministr Jireček navštívil v Praze českou reálku a byl požádán o založení vyššího stupně zemským školním inspektorem pro české střední školství Josefem Vebrem.
Školní rok 1871–72 zahájila škola 29. října v soukromém domě v Eliščině třídě čp. 17 (Revoluční). V následujícím školním roce 1872–73 se gymnázium přestěhovalo z nevyhovujících prostor do Spálené ulice čp. 24 do třípatrové budovy ve dvoře průchozího domu „U Šmerhovských“. Dům patřil „České vzájemné pojišťovně“ a domovníkem v něm byl otec vlasteneckého novináře Josefa Baráka.
Protože prostory již kapacitně nestačily bylo rozhodnuto postavit novou školní budovu. Na vybraném pozemku v Křemencově ulici proti pivovaru U Fleků proběhlo slavnostní otevření a vysvěcení v září roku 1894. Od školního roku 1911–12 se škola postupně rozšiřovala na osmitřídní reálné gymnázium a od školního roku 1922–23 na vyšším stupni zavedla dvě oddělení – humanitní a reální.
Školu absolvovalo téměř 4.000 studentů. Na počátku 80. let 18. století bylo ve třídách zapsáno na 600 žáků, stejný počet jich byl ve školním roce 1914–15. Roku 1930 stav žáků poklesl, od následujícího roku stoupal a v letech 1939 a 1940 měla škola přes 1000 žáků.
Ještě před zrušením roku 1949 sem bylo v dubnu přemístěno několik studentek ze zrušeného Řeholního gymnázia v Ostrovní ulici. Po zrušení budovu nejdřív užíval Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého a od roku 1952 Střední průmyslová škola chemická.
Válečné období
[editovat | editovat zdroj]Mezi absolventy jsou padlí v 1. světové válce, legionáři a účastníci prvního domácího odboje. Někteří absolventi zemřeli v německých koncentračních táborech a ve druhém odboji doma a v zahraničních vojenských jednotkách. Šest let byl v koncentračním táboře vězněn ředitel školy František Šišma.
Na čestném místě na hlavním schodišti byla po skončení 2. světové války umístěna pamětní deska s 90 jmény obětí okupace z řad studentů školy. Deska byla později vyměněna za novou, doplněnou o dalších 30 jmen včetně Jaroslava Klímy, Bedřicha Kouly a Václava Šaffránka, studentů zastřelených v ruzyňských kasárnách již 17. listopadu 1939 v souvislosti se studentským protestem 28. října a následujícím pohřbem Jana Opletala.
Devětsil
[editovat | editovat zdroj]Roku 1920 vznikla avantgardní tvůrčí skupina Devětsil z iniciativy několika absolventů prvního poválečného maturitního ročníku, ke které se připojili starší i mladší spolužáci a začínající tvůrci a obdivovatelé moderního umění ze žižkovského gymnázia.
Názvy školy
[editovat | editovat zdroj]- Císařsko-královské české reálné a vyšší gymnázium v Praze
- C.K. české reálné gymnázium v Křemencově ulici
- České reálné gymnázium v Křemencově ulici
- Masarykovo I. státní reálné gymnázium v Praze II.
Učitelé a absolventi
[editovat | editovat zdroj]- Ředitelé
Jmenovanými (definitivními) řediteli školy od počátku její existence byli:
- Josef Valenta
- M. Trapl
- J. Šafránek
- J. Hiller
- K. Rón
- František Šišma
- Učitelé
- Absolventi
Absolventy gymnázia byli například historik umění Jiří Kotalík, náčelník Junáka Antonín Benjamin Svojsík, architekti Kamil Roškot, Karel Honzík a Jiří Novotný, malíř Antonín Slavíček, hudební skladatel J.B. Foerster, spisovatel Vladislav Vančura, Karel Teige, Adolf Hoffmeister, Jiří Voskovec a Jan Werich, psychiatr Vladimír Vondráček, Jindřich Vodák, Jiří Weil, Vladimír Škutina, Karel Fabián, nakladatel Rudolf Škeřík, herci Ladislav Boháč a Miloš Nedbal. Z dívčího gymnázia sem roku 1949 přišla například Jiřina Bohdalová.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archiv hlavního města Prahy: Masarykovo I. státní československé reálné gymnasium, Praha II - Nové Město, Křemencova ul. 12. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine..
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Almanach ke 100 výročí školní budovy - Sto let Křemencárny. Kolektiv SPŠCH. 1994. pdf [cit. 2017-08-19] Dostupné online Archivováno 13. 8. 2019 na Wayback Machine..
- Pátá zpráva cís. král. prvního českého reálného a vyššího gymnasia v Praze za školní rok 1881, od založení ústavu desátý. Praha, 1881, vl.n. 62 s. [cit. 2017-08-23] Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reálné gymnázium Křemencova na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.39. Městská knihovna v Praze.
